Mysl a vytrvalost: sto let dobývání mozku
- marekrod
- Nov 13, 2024
- 1 min read
„Prohrál jsem si to v hlavě.“ Kolikrát jste variaci na tento výrok od sportovců slyšeli a kolikrát jste ji sami řekli? Případně samozřejmě i optimističtější: „Srovnal jsem si to v hlavě a najednou to šlo.“ Posviťme si tedy spolu na následující paradox: Na jednu stranu většina z nás podvědomě uznává, že ona „hlava“ má na sportovní výkon značný vliv, a to nejen u motoricky náročných sportů, ale i u vytrvalostních disciplín, kde rozhoduje „hrubá galejničina“ (běh, cyklistika,…). Ovšem když potom máme shrnout tréninkové cíle a postupy, vypadne z nás následující: zlepšit efektivitu běhu, zvýšit VO2max, zvýšit laktátové prahy. Jako by tělo bylo zase jen predikovatelný stroj. Kde je tedy pravda? Jak moc hlava rozhoduje?
Atlety, kteří závodí na olympiádě, asi těžko obviníme z nedostatku motivace. Ale přesto je nevidíme na cílové čáře kolabovat a za stadiony nečeká po závodě osm ambulancí, aby je na smrt vyčerpané převezly na JIP. Jako by jim něco bránilo, aby ze sebe vydali NAPROSTO vše…
První část mého článku o vztahu mezi myslí a vytrvalostí, který jsem napsal pro @svetbehu.cz nyní najdete v online verzi časopisu.
Foto: Totálně vyčerpaný Dorando Pietri klopýtá na první pozici do cíle olympijského maratonu 1908. Následně byl diskvalifikován za asistenci organizátorů.
Comments